FAQ

Jaké jsou v roce 2016 limity plnění povinného podílu?

Po novele zákona o zaměstnanosti jsou dány dva limity. První limit stanoví výši objemu, do kterého může dodavatel v daném roce poskytnout své výrobky či služby souhrnně všem odběratelům. Je to 36 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. – 3. čtvrtletí roku 2015 činila 25 903 Kč. V praxi Vám tedy může za jednoho svého zaměstnance se zdravotním postižením firma nabídnout výrobky, nebo služby v hodnotě 932 508 Kč bez DPH.

Druhý limit určí počet osob se zdravotním postižením, které si může odběratel započítat odběrem služeb, nebo výrobků od jednoho dodavatele. Tento počet nesmí být větší, než skutečný počet zaměstnanců OZP dodavatele. To znamená, že pokud měl dodavatel v roce 2015 jednu osobu se zdravotním postižením, může nabídnout služby nebo výrobky v hodnotě 181 321 Kč (25 903 x 7 x 1).

Musím jako dodavatel náhradního plnění vést evidenci údajů o odběrateli?

O poskytnutém plnění je dodavatel podle § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti povinen vést evidenci obsahující identifikační údaje odběratele a cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez DPH.

Poskytuje se náhradní plnění pouze na výrobky?

Ne. Náhradní plnění se může poskytovat na výrobky, služby, nákup a prodej.

Jaká jsou nová omezení v poskytování náhradního plnění?

Omezila se maximální výše poskytnutí náhradního plnění za jednu OZP.

Musí být informace o náhradním plnění uvedena na daňových dokladech?

Tato informace může být uvedena na daňových dokladech, ale není to povinnost ze zákona. Zákon neukládá ani formu plnění povinného plnění. Pro předcházení případných sporů je na místě smluvní ujednání mezi dodavatelem a odběratelem.

Chcete využít náhradní plnění 2016, abyste splnili povinný podíl? Potom Vás jistě budou zajímat změny, které nastaly v této oblasti. Jedná se například o snížení objemu, centrální registr, ochrannou známku aj. Tyto změny byly provedeny za účelem zabránění nekalé aktivity v oblasti náhradního plnění.

Náhradní plnění 2016

Plnit povinný podíl ze zákona o zaměstnávání OZP je povinen každý zaměstnavatel s více jak 25 zaměstnanci včetně organizačních složek. Náhradní plnění je stále jednou ze tří možností, jak tuto povinnost splnit.

Náhradní plnění zatím prošlo těmito změnami:

  • Od 1. 1. 2012 při zaměstnávání OZP došlo k výraznému snížení objemu náhradního plnění novelizací, která zavedla maximální limit ve výši 36 násobku průměrné hrubé měsíční mzdy za jednu započitatelnou osobu ZP do náhradního plnění v daném období
  • Od 1. 7. 2012 (1. 1. 2013) bude zprovozněn centrální registr napojený na databázi Úřadu práce a Finančního úřadu
  • Od 1. 1. 2014 bude přidělována certifikace tzv. ochranná známkaPráce postižených firmám s povinností zaměstnávání OZP a poskytující náhradní plnění 2013.  Jedná se o tzv. eliminaci zboží a služeb

Co je centrální registr?

Centrální registr je databáze, která bude napojena na evidenci Úřadu práce a Finančního úřadu. Zaměstnavatel, který poskytuje zaměstnávání OZP, bude povinen do databáze elektronicky vkládat svá hlášení pro Úřad práce. Tato hlášení budou obsahovat veškeré doklady v režimu náhradního plnění. Centrální registr má zajistit přehled zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením, kteří plní povinný podíl.

Jak se do povinného podílu započítávají TZP (těžce zdravotně postižení)?

TZP se započítávají stejně a to 1x jako ZP (zdravotně postižený). Takže když průměrná mzda v národním hospodářství za 1. – 3. čtvrtletí roku 2015 činí 25 903 Kč, tak v praxi Vám může dodavatel za jednoho svého zaměstnance s TZP nabídnout služby v hodnotě 932 508,- Kč bez DPH.

Kdo může poskytovat náhradní plnění?

Náhradní plnění může poskytovat každý, kdo zaměstnává více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců, nebo také osoba zdravotně postižená, která je osobou samostatně výdělečně činnou a nezaměstnává jiné zaměstnance.

Co vyplývá pro zaměstnavatele, když je zaměstnanec zařazen jako invalida I. stupně bez nároku na invalidní důchod?

Z pohledu zaměstnanosti bude i nadále považován za osobu OZP (zdravotně postiženou).

Jak si mohu zkontrolovat, zda je poskytovatel náhradního plnění poctivý?

Můžete si vyžádat potvrzení, či čestné prohlášení o zaměstnávání více než 50% OZP. Tato pracovní místa OZP jsou evidována na Úřadu práce. Dále se připravuje centrální registr napojený na evidenci Úřadu práce a Finančního úřadu, kde si veškeré informace o dodavatelích a dokladech vystavených v režimu náhradního plnění budete moci ověřit. 

Jaký je rozdíl mezi chráněnou dílnou a chráněným pracovním místem?

Chráněné pracovní místo je vytvořené zaměstnavatelem na základě písemné dohody s Úřadem práce. Toto místo musí být provozováno nejméně dva roky ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření tohoto místa poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek.

Chráněná dílna je pracoviště vymezené na základě dohody s Úřadem práce, kde je v průměrném ročním přepočteném stavu zaměstnáváno nejméně 60% OZP. Na vytvoření chráněné dílny poskytne Úřad práce příspěvek. Zákon neukládá ani formu plnění povinného plnění. Pro předcházení případných sporů je na místě smluvní ujednání mezi dodavatelem a odběratelem.